Z.V.: Snad bychom měli na začátek vysvětlit, že se nechceme bavit o křesťanech ve vědeckém povolání, ale o něčem úplně jiném.
|
T.N.: Ano, v Křesťanské Vědě (velká písmena jsou psána tak, jak je zvykem v této společnosti) ve skutečnosti nejde o vědeckou, ale o náboženskou společnost.
|
Z.V.: Oč tedy této společnosti jde a co vyznává?
|
T.N.: Základem je panteismus, tedy názor, že Bůh je vše a ve všem. Zde je však tento názor dotažen až do krajnosti. Z myšlenky panteismu je totiž dále vyvozeno, že když Bůh prostupuje vše, pak - protože je Bůh dobrý a zároveň všude - nemůže zlo ani nic špatného existovat.
|
Z.V.: Jak se vyrovnávají se skutečností, že zlo, utrpení, nemoci apod. reálně existují?
|
T.N.: Všechny zlé a nepříjemné věci jsou tímto učením prohlašovány za pouhý klam a přelud smyslů. Když se ti tedy zdá, že jsi nemocen, když prožíváš něco nepříjemného nebo když dokonce dostaneš zprávu, že tvůj přítel zemřel, trápíš se pouze proto, že věříš klamané zprávě, kterou ti předávají buď tvé smysly a nebo jiní lidé, kteří také žijí v bludu. Ten, kdo pozná Pravdu, ví, že díky Bohu nemůže ani nemoc, ani utrpení a dokonce ani naše tělo existovat.
|
Z.V.: Náboženská, a tím spíše deklarativně křesťanská společnost se asi bude muset vyrovnat i s pojmem "hřích".
|
T.N.: Samozřejmě, když ve skutečnosti neexistuje zlo a neexistuje tělo, nemůže existovat ani hřích. Lidé se rozdělují na ty, kteří poznali Pravdu, že hmotný svět není realitou, a na ty, kteří stále ještě věří Lži, kterou nám předávají naše smysly o světě okolo nás.
|
Z.V.: Kdo toto učení vymyslel?
|
T.N.: Vyznavači Křesťanské Vědy by odpověděli, že to byla jejich zakladatelka Mary Baker - Eddyová. Ve skutečnosti však tato žena přejala své učení od jistého dr. Quimbyho, jehož byla kdysi nadšenou obdivovatelkou a který ji údajně vyléčil z jejích vážných a trvalých zdravotních problémů pomocí hypnózy a sugesce.
|
Z.V.: Takže se v Křesťanské Vědě také asi praktikuje uzdravování.
|
T.N.: Příslib uzdravování je jedním z hlavních důvodů přitažlivosti této organizace. Hlásají, že člověk je uzdraven, když je přesvědčen, že jeho nemoc nemůže existovat, stejně jako neexistuje jeho hmotné tělo. Abych uvedl přímo prameny, chtěl bych citovat tzv. Vědecké stanovení bytí, které se při bohoslužbách Křesťanské Vědy společně odříkává podobně jako v křesťanských shromážděních Apoštolské vyznání víry. Toto vyznání zní: "Není života, pravdy, inteligence ani podstaty ve hmotě. Vše je nekonečná Mysl a její nekonečný projev, neboť Bůh je Vše-ve-všem. Duch je nesmrtelná Pravda, hmota je smrtelný omyl. Duch je skutečné a věčné, hmota je to neskutečné a dočasné. Duch je Bůh a člověk je Jeho obraz a podoba. Proto člověk není hmotný, je duchovní".
|
Z.V.: Mohl bys trochu popsat bohoslužby Křesťanské Vědy?
|
T.N.: Hlavní náplň bohoslužeb tvoří čtení určitých oddílů z Bible, prokládaných vysvětlujícími oddíly ze základního spisu paní Baker-Eddyové "Věda a zdraví s klíčem k Písmu". Forma kázání se ze zásady nepoužívá. Kromě několika písniček a již zmíněného odříkávání "Vědeckého stanovení bytí" jsou bohoslužby doplněny motlitbou, a to motlitbou Páně, avšak opět proloženou výroky Mary Baker-Eddyové.
|
Z.V.: Snad by bylo zajímavé, kdybys tuto verzi uvedl.
|
T.N.: Křeasťanští vědci se modlí motlitbou Páně takto:
Otče náš, kterýž jsi v nebesích,
Náš Otče - matko Bože, zcela harmonický.
Posvěť se jméno Tvé.
Jediný uctívání hodný.
Přijď království Tvé.
Tvé království přišlo, Jsi vždy přítomný.
Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Umožni nám, abychom věděli,
že jak na nebi, tak i na zemi, jest Bůh
všemohoucí, svrchovaný.
Chléb náš vzdejší dej nám dnes.
Dej nám dnes svou milost, syť lačnící nákloností.
A odpusť nám viny naše, jakož i my
odpouštíme viníkům našim.
A láska se odráží v lásce.
I neuvoď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
A Bůh nás neuvede v pokušení, ale
osvobozuje nás od hříchu, nemoci a smrti.
Nebe Tvé jest království, i moc, i sláva, na věky.
Neboť bůh je nekonečný, veškerá
moc, veškerý život, Pravda, Láska,
je nade vším a je Vše.
|
Zakladatel: Mary Ann Morse Bakerová, narozena r. 1821, potřetí provdána jako Eddyová. V době svého druhého manželství - roku 1862 - navštívila s bolestmi páteře léčitele Phinease Pharkhursta Quimbyho, který nazýval svůj způsob duševního uzdravování "křesťanskou vědou". Měsíc po jeho smrti, roku 1866, se Mary Eddyová (tehdy Pattersonová) zranila na zledovatělém chodníku. Ačkoli to její osobní lékař vysloveně popřel a ačkoli její tehdejší korespondence dokazuje pravý opak, tvrdila později, že byla na pokraji smrti a že po třech dnech zažila zázračné uzdravení a triumfální vítězství nad svou tělesnou slabostí. Tehdy pocítila, že jejím posláním je šířit tento "její" objev "křesťanské vědy". Roku 1875 vydala knihu "Věda a zdraví s klíčem k Písmu" (Science and Health with the Key to the Scriptures), u níž si byla jista Boží inspirací. Identifikovala se s ženou z 12. kapitoly biblické knihy Zjevení a tvrdila, že její učení je Božím "posledním zjevením". Roku 1877 se vdala za svého prvního učedníka a prvého léčitele Křesťanské vědy Asa Eddyho. Církev byla založena roku 1879. Mary Baker-Eddyová zemřela roku 1910.
Organizace: Založena na uspokojení lidské touhy po překonání bolesti a utrpení a na víře ve fascinující osobnost zakladatelky, která byla mnoha svými žáky považováno za rovnou Ježíši Kristu. Podle Křesťanské vědy by "mýty" tradičního křesťanství měly být vymýceny a člověk by měl usilovat o tutéž božskou Mysl, jakou měl Ježíš Kristus. Každá slabost může zmizet, Jakmile člověk prohlédne, že čisté myšlenky zahánějí iluzi nemoci. Křesťanská věda se pokládá za jedinou pravou církev a věří, že Bůh je dobrý, a tedy že dobré je Bůh. V takovém systému nemůže existovat zlo, protože neexistuje ani (zlá) hmota.
Symbol: pečeť, v jejímž středu je koruna, protknutá křížem.
|
Z.V.: Že Křesťanská Věda není moc vědecká, jsem si myslel. Ale ona není ani moc křesťanská.
|
T.N.: Podle Křesťanské Vědy byl Ježíš Kristus první, kdo objevil skutečnost, že hmota a nemoce jsou jenom klam.
|
Z.V.: Vraťme se tedy na závěr ke způsobu, jakým byla Mary Baker-Eddyová uzdravena - k hypnóze. Používá se tento způsob v Křesťanské Vědě i dnes?
|
T.N.: Křesťanští Vědci by to asi rozhodně popřeli, protože hypnóza, kterou nazývají "živočišný magnetismus", je považována za zlou sílu. Tak i Mary Baker-Eddyová ke stáru žila ve stálém strachu, že ji někdo zabije tímto živočišným magnetismem. Když zemřel její manžel, prohlásila, že se ve skutečnosti nejednalo o selhání srdce, ale že mu někdo hypnoticky podal arsenik.
|
Otázka. - Co je život?
Odpověď. - Život je božský Princip, Mysl, Duše, Duch. Život je bez začátku a bez konce. Věčnost, nikoli čas, vyjadřuje myšlenku Života, a čas není částí věčnosti. Jedno přestává v té míře, v jaké je uznáno druhé. Čas je konečný,
věčnost je provždy nekonečná. Život není ani ve hmotě ani ze hmoty. Co nazýváme hmotou, je neznámo Duchu, který v sobě zahrnuje veškerou podstatu a je Život věčný. Hmota je lidský pojem. Život je božská Mysl. Život není omezen. Život nezná smrt ani konečnost. Kdyby měl Život někdy počátek, měl by také konec.
Nemoc je částí omylu, jejž Pravdu vymítá. Omyl nevyžene omyl. Křesťanská Věda je zákon Pravdy, který uzdravuje nemocné na základě jediné Mysli čili Boha. Nemůže uzdravovat jiným způsobem, protože tak zvaná lidská smrtelná mysl není léčitelem, ale sama věření v nemoc způsobuje.
Mary Baker-Eddyová: Věda a zdraví s klíčem k Písmu, kap. Souhrn, str. 468 a 482
... každé zdání nepořádku, omezí či jakékoliv zla všeho druhu kdekoliv, není vlastně skutečným stavem, ale jen mylným pojetím lidské mysli o tom, co se skutečně děje. Tímto odhalením přichází najevo jiný nesmírně důležitý fakt, že totiž to, čeho je třeba k opravení jakéhokoli případu v lidské zkušenosti, je jen opravení našeho myšlení o něm.
|
|